Jak vidí Trumpa soudružky punkerky?

Něco aktuálního od vyloženě oblíbené kapely Miloše Zemana. A pak že ty soudružky punkerky neumí muziku. A to byly ve státech jen pár měsíců 🙂

Reklamy

Future Works

Future Works - Ein Film über ArbeitU nás v Kocourkově řešíme jednu kravinu za druhou a ani si nestačíme uvědomovat, jak je s námi manipulováno a jakou z toho mají manipulátoři prdel a peníze na účtu. Nejsme v tom sami, naši post-socialističtí sousedé z bloku RVHP a Varšavské smouvy také. A zatím nám ujíždí vlak. Třeba vlak s palčivými otázkami vývoje pracovního trhu, spravedlivého odměňování zaměstnanců a manažerů, nahrazování práce lidí prací robotů atd. Co se třeba občas podívat za humna a aspoň na chvíli se zastavit a pozorovat, čím se zabývá ten vyspělý svět hned za naší západní hranicí? Celý příspěvek

Přidali jsme se k projektu „Ta politika!“

Spolu s kolegou jsme začali tvořit audio verze článků webu  „Ta politika!“ Pro web pracujeme zcela zdarma stejně jako všichni ostatní. Preferujeme kvalitu nad kvantitou, proto budou audia přibývat jen v závislosti na našich časových možnostech. Textovou podobu článku naleznete zde.

Celý příspěvek

Z archivu: Deset procházek mezi minarety

Seriál Deset procházek mezi minarety byl součástí pořadu Sedmý světadíl Peterem Duhanem zrušené populárně naučné rozhlasové stanice Leonardo, premiéra 4. 7. 2012, připravila Lucie Christovová. Hovoří Bronislav Ostřanský, arabista a islamolog z Orientálního ústavu AV ČR, autor a spoluautor řady knih o islámu, súfismu nebo středověké muslimské společnosti.

minaret-72dip1Anotace seriálu: Horké letní dny si letos může poznánímilovný posluchač zpříjemnit poslechem populárně naučného seriálu stanice Leonardo, který se věnuje médii tak často skloňovanému islámu. Cyklus Deset procházek mezi minarety se zcela záměrně soustředí právě na mediálně nejfrekventovanější, zároveň však nejčastěji nepochopené tematické okruhy, kupříkladu džihád, fundamentalismus, pojmy islámského práva nebo žena v islámu. Vedle nich se posluchač bude moci seznámit s celou řadou zásadních pojmů a reálií ze „světa islámu“, jako jsou kupříkladu šarí´a, Korán, sunna aj. Výklad představuje základy islámu, nepředpokládá tudíž žádné předchozí znalosti a je určen nejširší veřejnosti. Poslední díl cyklu se věnuje islamofobii a pokouší se odpovědět na palčivou otázku, kterou si dnes klade mnoho muslimů i nemuslimů, a to, proč islám v posledních letech vyvolává tolik emocí, často nenávistných.

Obsah:
01 Islámský versus muslimský

minaret-72dip1Přídavná jména muslimský a islámský vyjadřují příslušnost k islámu a ve většině případů je lze používat jako synonyma, přesto mezi nimi existuje určitý rozdíl. Podstatu tohoto významového rozdílu odhalí rozbor slov, z nichž jsou přídavná jména islámský a muslimský odvozená, tedy islám a muslim. Výraz islám znamená odevzdání se do Boží vůle. Podle Koránu to je název pravého náboženství a ten, kdo se prostřednictvím islámu odevzdává či podřizuje Bohu, je muslim. Slovo islámský se tedy vztahuje k víře jako takové, muslimský k jejím vyznavačům.

Společně s křesťanstvím a judaismem tvoří islám trojlístek takzvaných abrahámovských náboženství. Tří velkých monoteistických systémů, které se postupně zrodily v oblasti Blízkého východu. Jinými slovy, všechna tři náboženství věří ve stejného Boha a vycházejí ze stejných kořenů. Z původního semitského monoteismu, který zavedl právě Abraham, arabsky známý jako Ibráhím. Podle Koránu se ovšem lidstvo od této pravé víry již několikrát odklonilo. Bůh proto seslal na zem proroky jako byli Mojžíš (arabsky Músá) či Ježíš (arabsky Ísá), aby lidstvu otevřeli oči. Jenže jak židé tak křesťané se podle islámu od pravé víry i přesto, že ji nahlédli, odklonili. Bůh proto měl nechat promluvit ještě posledního proroka – Mohameda. Proto aby všem, kteří zapomněli, ukázal tu správnou cestu.

02 Proč je islám víc než jen náboženství

minaret-72dip1Podstatou islámu je, že si nad svými vyznavači nárokuje absolutní kontrolu. Díky tomu není jen náboženstvím, ale také přesně daným způsobem života. V minulém díle jsme uvedli, že výraz islám znamená odevzdání se do vůle Boží a toto odevzdání se je totální. Nemůže proto zahrnovat pouze náboženskou praxi, ale naopak, islám musí být součástí všech složek života správného muslima. Pro Západ typické dělení na záležitosti náboženské a světské v islámském prostředí jednoduše neexistuje. Islám je všeprostupující a jeho nařízení se tak stávají de facto zákonem.

V arabštině se tomuto zákonu (nebo přesněji řečeno souboru ustanovení) říká šarí’a podrobněji se mu budeme věnovat v jednom z našich dalších setkání. Prozatím se vraťme k tomu, že islám je mnohem více než jen náboženství. Muslimové věří, že Bůh prostřednictvím různých zjevení ukázal správnou cestu, po které by mělo lidstvo kráčet a kterou je třeba dodržovat. Díky tomu se stírá i hranice mezi náboženstvím, a státem a islám tak vlastně už od počátku své existence pronikl i do politiky.

Ústředním islámským pojmem je takzvaná umma, neboli obec. Jakési nábožensko-společenské prostředí sdílených zájmů a hodnot. Ve svém nejširším významu je umma souhrnem všech muslimů na světě a jejím zakladatelem a prvním vůdcem nebyl nikdo jiný než prorok Mohamed.

03 Islámské „ismy“

minaret-72dip1Islám je otropraktické náboženství a to znamená, že je v něm kladen mimořádný důraz na dodržování jeho každodenní praxe a určeného způsobu života. Na rozdíl od křesťanství, které je považováno za náboženství otrodoxní, ve kterém je důležitá víra sama a její rozumové uchopení, je v islámu kladen důraz na jeho každodenní praxi. Na dodržování přesně vymezeného způsobu života a zákona, šarí’y, který ho upravuje. Na rozdíl od křesťanství je tedy v islámu jasně dané, jak by se muslimové měli chovat a tyto vzorce jsou pro ně závazné. A i když muslimové věří, že islám je jen jeden, v posledních několika desítkách let se s ním spojují různé „ismy“. V našem seriálu připomeneme ty nejčastější.

Fundamentalismus. Toto označení se dnes používá pro nábožensky konzervativní muslimy, kteří doslovně vykládají Korán a obecně prosazují přísné dodržování litery zákona. Náboženský fundamentalismus je ale obecný výraz, který vyjadřuje důraz na dodržování základů ať už islámu či například křesťanství.

Saláfismus. Tento pojem je odvozen ze slovního spojení „as-salaf as-sálih“, tj. ctnostní předkové. Označují se tak muslimové, kteří usilují o návrat do pomyslného zlatého věku islámu. Tedy do časů proroka Mohameda a prvních chalífů. V politickém rovině je tento přístup silně rigidní a konzervativní.

Islamismus. Tento pojem je používán v podobných případech jako pojem fundamentalismus. I on odkazuje k dodržování základů islámu a přenáší je do politického života. Nejčastěji se dnes slovem islamismus označuje právě islám coby politický program. Slovo islamista budí zejména negativní konotace. Mnoho islamistů totiž k prosazování svých cílů často sahalo k velmi nekompromisním postupům, a tak se k islámu přidaly i další „ismy“, jako například radikalismus, extrémismus či terorismus.

Slovo islamista coby synonymum islámského radikála dnes vytlačilo používání tohoto termínu jako označení pro odborníka, který se islámem zabývá. Aby nedocházelo ke zmatkům, tak se těmto odborníkům říká islamologové.

04 Znamená džihád svatou válku?

minaret-72dip1Slovo džihád se nejčastěji používá v souvislosti s islámskými radikály, kteří vedou svatou válku. Opravdu ale pojem džihád znamená jen násilný boj proti nevěřícím? Korán muslimy učí, že Bůh svěřil prorokům poselství o tom, jak správně věřit a žít. I že součástí tohoto poselství byl požadavek oznámit ho všem lidem. Stejně jako křesťanství je islám univerzální náboženství. Vznikl sice v Arábii a Arabové se považují za národ, kterému Bůh své poselství zjevil, nemění to ale nic na tom, že islám má celosvětové aspirace. Muslimové věří, že Arabové dostali poselství od Boha jako poslední a připadl jim s tím i úkol rozšířit islám mezi zbytek lidstva.

V prvních staletích po vzniku islámu skutečně došlo k rychlé a úspěšné expanzi nového náboženství. Nedlouho po Mohamedově smrti v 7. století patřila do muslimského světa kromě Arábie už severní Afrika i s jihem Španělska, oblast Blízkého východu i Persie. Později se islám rozšířil i dále na východ – do Indie a ostrovních zemí jihovýchodní Asie. Slábnoucí Araby coby nositele víry pak na čas nahradili Turci. Konec větším světovým aspiracím islámu ale učinil nástup Evropy coby světového hegemona v době zámořských objevů.

Šířit islám je ovšem úkol, který nikdy nekončí a opět se nejedná pouze o čistě islámský koncept. Šíření pravé víry je i součástí křesťanství, svaté války vedli křižáci na středověkých výpravách do Palestiny a do celého světa roznesli křesťanství misionáři, kteří šli v patách evropských dobyvatelů.

Jedním z klíčových pojmů při šíření islámu je džihád – takzvané „usilování” na cestě Boží, k němuž může někdy docházet i se zbraní v ruce. Ovšem džihád má mnoho podob. Existuje džihád srdce, což je vnitřní boj, který člověk vede se svými vlastními nedostatky a skrze nějž se přibližuje Bohu. Další formou je džihád jazyka, což znamená úsilí o šíření víry, do kterého by se dala zahrnout misijní činnost. Třetí podobou je džihád rukou, tedy manuální činnost, kterou věřící vykonává ve prospěch obce a konečně pak také neblaze proslulý džihád meče, kam patří i svatá válka.

05 Korán

minaret-72dip1Kdyby nebylo Koránu, nebylo by ani islámu. Korán neboli Svaté písmo muslimů je základem islámu. Korán je považován za autentické slovo Boží a muslimové ho vnímají jako věčný zdroj inspirace a vedení. Korán je učí, co od nich Bůh vyžaduje a odkrývá leccos z jeho atributů, nikoliv však z jeho podstaty. Ta je podle muslimů totiž zcela transcendentní.

Zatímco judaismus a křesťanství připouštějí, že do kodifikace jejich písem zasáhl lidský element, muslimové považují Korán za přímé slovo Boží. Člověk se na něm nijak nepodílel a stejně jako Bůh existovalo od pradávna, a tudíž nikdy nebylo stvořeno. K muslimům se Korán, jakási pozemská kopie prapůvodní Knihy, která se společně s Bohem nachází na nebesích, dostala tak, že archanděl Gabriel Mohamedovi postupně zjevoval – v mluvené formě – její jednotlivé pasáže a Prorok si je zapamatovával. Sám je pak svým stoupencům recitoval a ti je zaznamenávali. Zjevení od archanděla Gabriela přijímal Mohamed po celou dobu svého prorockého působení, tedy přibližně 22 let. Skončila až s jeho smrtí.

Definitivní, kanonická verze textu byla přijata v polovině 7. století a v této podobě existuje Korán dodnes. Je přibližně stejně dlouhý jako křesťanský Nový zákon a dělí se na 114 kapitol, takzvaných súr. Členění Koránu je mechanické, jednotlivé súry nejsou řazeny chronologicky, ale podle své délky.

Jazykem Koránu je arabština, kterou muslimové považují za jazyk Boha a andělů. Recitovat Korán zpaměti, tak jako to dělával Mohamed, je považováno za záslužný čin. Muslimové kteří toho jsou schopni, se těší velké úctě. A součástí islámu je i víra v to, že pokud je Korán recitován správně, tak na toho, kdo recituje, i na ty, kdo jej poslouchají, sestupuje Boží přítomnost.

06 Sunna, sunnité a šíité

minaret-72dip1Minulý díl našeho seriálu se věnoval Koránu coby základu islámu. Podobně důležitou pozici má v tomto náboženství i sunna neboli Tradice Prorokova života. Sunna je souborem tzv. hadíthů, což jsou sebrané záznamy toho, co Mohamed během svého života řekl či vykonal. Původní význam slova sunna je “cesta” a obsahuje v sobě i jakýsi nepřímý imperativ. Jedná se totiž o cestu doporučenou.

Mohamedův život se stal vzorem proto, že Prorok byl považován za muže moudrého, uvážlivého a především Bohem vedeného. Mohamedův příklad proto muslimům slouží zejména v případech, kdy v Koránu nenajdou radu či odpověď na své konkrétní otázky. Zjednodušeně by se proto dalo říci, že zatímco Korán učí muslimy v co mají věřit, sunna jim ukazuje, jak v to mají věřit.

A od sunny, k sunnitům a šiítům, dvěma v rámci islámu znesvářeným směrům. Jak, kdy a proč k rozdělení na tyto dvě skupiny došlo? Šía znamená doslova “strana”. Tento výraz odkazuje ke sporu, který vyvstal mezi Mohamedovými následovníky. Konktrétně mezi čtvrtým, posledním tzv. správně vedeným chalífou Alím a ostatními o to, kdo se postaví do čela mladé muslimské obce jako její duchovní i politický vůdce.

Alího protivníci – dnes známí jako sunnité – zastávali názor, že vládcem může být každý dobrý muslim z kmene Kurajšovců. Alí a jeho stoupenci – tedy ti kteří se dali na jeho stranu a vysloužili si tím pojmenování šiíté – naopak věřili, že Mohamed ještě před smrtí za svého nástupce jmenoval právě Alího a jeho potomky.

Z konfliktu, do kterého se obě skupiny dostaly, vyšli vítězně sunnité. Alího stoupenci odešli z Arábie do Iráku a dále na východ do Persie. Dnes tvoří asi 10 % muslimské populace.

A jaký je jejich vztah k sunně? Komplikovaný. Mohamedův vzor samozřejmě uznávají, zcela jinak se ale staví k sunnity kodifikovaným sbírkám hadíthů. Většinou je nepřijímají a mají svou vlastní, kanonizovanou sbírku. Nazývají ji achbár, což znamená „zprávy“.

07 Islámské právo

minaret-72dip1Nedílnou součástí islámu je i šaría neboli islámské právo. Původní význam slova šaría je přitom cesta k bezpečnému zdroji vody. A už tento jeho původní význam naznačuje, že šaría není jen právní soustavou v západním slova smyslu. Coby správná cesta islámu je jakýmsi souhrnem Božského řádu a neměnným morálním zákonem, který musí věřící dodržovat. A podobně jako Korán je i šaría považovaná za věčnou a nikým nestvořenou.

Právě v Koránu a sunně byla šaría muslimům zjevena. Upravuje jak učení, tak náboženský život a zahrnuje v sobě celou myslitelnou škálu vztahů mezi Bohem a lidstvem. Vzhledem k ortopraktické povaze islámu (o níž jsme se zmínili už v díle věnovaném islámským „ismům”) je šaría jeho zásadní součástí.

V té nejobecnější rovině se dělí na dvě kategorie: ibádát a muámalát. Ibádát vymezuje vše, co je mezi člověkem a Bohem. Upravuje tedy víru jako takovou. Druhá oblast, muámalát, se pak zabývá vztahy mezi lidmi. A právě sem patří i to, co nazýváme právem, ať už jde o právo rodinné, trestní, válečné či jiné. Vědní obor, který se touto oblastí zabývá, se nazývá fikh. Mluvíme-li tedy o islámském právu ve smyslu našich právních soustav, mluvíme o fikhu. Fikh doslova znamená „porozumění” záležitostem náboženského zákona.

Jak jsme už uvedli, hlavními zdroji islámské právní vědy jsou Korán a sunna. A pro případy, kdy tyto dva zdroje nestačí, vznikly ještě další dva – souhlasný názor neboli konsenzus a analogie. Tuto podobu islámského práva ale uznávají pouze sunnité. Šíité konsenzuální výklad odmítají, a proto existují odlišné sunnitské a šíitské právní školy. A i v rámci sunnitského či šíitského islámu existují různé právní názory, neboli fatvy. Ty vydává znalec islámského práva, tzv. muftí. A dotaz na právní názor může vznést kdokoliv.

08 Pravidla muslimského života

minaret-72dip1Díky ortopraktické povaze islámu je život muslimů plný různých pravidel, povinností i zákazů. V osmém díle našeho seriálu vám představíme alespoň ty nejdůležitějšíí. Ty vůbec nejzákladnější povinnosti muslimů jsou vtěleny do tzv. 5 pilířů islámu. Prvním pilířem je šaháda neboli vyznání, veřejné přihlášení se k víře v jednoho Boha a jeho proroka Mohameda.

Druhým pilířem islámu je modlitba, formální vyjádření víry kterému se v arabštině říká salát. Modlitba je všudypřítomným projevem víry a muslimové ji musejí provádět pětkrát denně: za svítání, v poledne, v pozdním odpoledni, těsně po západu slunce a večer. Modlitba má přesně danou formu, kterou je třeba dodržovat. Modlit se je napříkad vždy třeba čelem k Mekce, kde se nachází svatyně Kába a modlitbu mohou muslimové pronášet až po rituální očistě. Jinak je totiž považována za neplatnou.

Třetím pilířem je zakát, který se do češtiny překládá jako almužna. Takové označení ale není úplně přesné. Zakát je totiž spíše jakousi náboženskou daní, kterou muslimové odvádějí z určitého druhu majetku a je povinná pro všechny, jejichž majetek přesahuje určitou hodnotu. Zakát tento jejich majetek v podstatě očisťuje.

Čtvrtým pilířem je saum neboli půst, který musejí muslimové dodržovat během měsíce ramadánu a konečně pátým pilířem je hadždž neboli pouť do Mekky, do města kde se islám zrodil. Tuto povinnost ovšem dokáže naplnit jen část věřících.

Pět pilířů je ale jen základ. V muslimském světě je také důležité rozlišovat nejen mezi tím, co je povinné, ale také tím, co je povolené, co není zakázané a co naopak zakázané je. Povolené činnosti se nazývají halál a u nás tímto termínem obvykle označujeme potraviny, které mohou muslimové konzumovat. To co je zákázané, se označuje termínem harám.

A co muslimové nesmějí konzumovat? Například vepřové či alkohol, krev, zvířata, která zahynula jinak než předepsaným způsobem a další. Úvahy o tom, co je halál a co harám, se ale týkají také manželství, sexuálního života, oblékání se a nošení šperků, obchodování, správného užívání toalet a dalších činností. A například za zásadní imperativ, jak zaznělo už ve čtvrtém díle našeho seriálu, považuje většina muslimů i džihád.

09 Islám a ženy

minaret-72dip1Mezi postavením muže a ženy panují v muslimské společnosti značné rozdíly. Jaké? A z čeho vycházejíí? Tomu se věnuje devátý díl našeho seriálu o islámu. Muslimové sice věří, že před Bohem jsou si muž i žena rovni, přesto se jejich práva a povinnosti liší. Stejně tak jako se muž a žena liší fyzicky i psychicky. Rozličné společenské role ovšem nemusí nutně znamenat diskriminaci a útlak žen, i když k obojímu často dochází a rozdíly mezi právy žen a mužů nemá cenu marginalizovat.

Žena například dědí poloviční podíl toho co muž. Její svědectví má jen poloviční hodnotu ve srovnání se svědectvím muže a ženy nemohou zastávat některé pracovní pozice (jako je soudkyně). Napříkad v oblasti trestního práva je ale se ženou nakládáno v mnoha případech mírněji nežli s mužem.

Zřetelně se rozdíly mezi právy žen a mužů projevují v případě uzavírání sňatků. Muslimské manželství může být polygamní, ovšem pouze za předpokladu, že muž bude všem svým manželkám schopen zajistit stejné životní podmínky a věnovat jim také stejný díl své přízně. Vzhledem k tomu, že je splnění těchto úkolů v praxi velmi obtížné, panuje mezi muslimy stále častěji názor, že manželství by měla být monogamní.

Sňatek by se měl uzavřít podpisem smlouvy mezi ženichem a zákonným zástupcem nevěsty. Tím bývá zpravidla otec, ale může to být i jiný příbuzný. Snoubenci se spolu před svatbou mohou setkat. Ovšem nemělo by k tomu docházet o samotě, ale pouze v doprovodu zodpovědných dospělých, nejčastěji rodičů. Žena sama by si svého partnera hledat neměla, měla by mít ale právo vybraného ženicha odmítnout.

Korán také vymezuje příbuzenský okruh, v jehož rámci se muslimové a muslimky nesmějí brát, tzv. mahram. Zároveň to je také okruh žen a mužů, kteří se mezi sebou mohou díky příbuzenským vazbám volně stýkat. Muslimům je dovoleno brát si ženy jiné víry, ale ženy podobné právo nemají. Děti, které by z takových svazků vzešly, by totiž mohly být vychovávány v jiné než muslimské víře. Podle muslimských zvyklostí je totiž za výchovu dětí od určitého věku zodpovědný otec. Na druhé straně mají ženy v rámci manželství právo, aby je manžel plně zaopatřil a to i v případě, že je žena bohatší než muž. Zároveň musí muž své ženě umožnit, aby si sama vydělávala, pokud o to žena stojí. A stejně tak nemá muž právo ženě odpírat vzdělání.

10 Kritika islámu a islamofobie

minaret-72dip1V každém dílu tohoto seriálu jsme naráželi na to, že islám je kontroverzní téma. A patrně těm největším kontroverzím vůbec patří i jeho závěrečná část. Počátek nového tisíciletí přinesl dosud nepoznané krize a problémy. Události z 11. září 2001, jejichž výročí se opět blíží, vytvořily jeden z největších paradoxů neklidné současnosti. Islám, který sám sebe pokládá za náboženství míru, je v mysli velké části nemuslimů spojován s násilím a chaosem a stává se i synonymem nebezpečí.

Ať již však budeme islám považovat za nepřítele, nebo partnera k dialogu, případně zdroj k obohacení, měli bychom dát muslimům šanci a seznámit se s tím, v co skutečně věří, jaké zásady spoluutvářejí jejich život a v jakém světě vlastně žijí.

Extrémním projevem negativních emocí, které islám tak často vzbuzuje, je tzv. islamofobie. Islamofobové vnímají islám primárně negativně. Nahlížejí na něj jako na monolitický, agresivní, násilný a neměnný blok, který je navíc nepřátelský vůči Západu a jeho hodnotám. Z čeho tyto často až nenávistné postoje pramení a nakolik jsou oprávněné? A jak se od sebe liší islamofobie a kritika islámu? O tom pojednává poslední, desátá procházka mezi minarety.

Doplňující informace k seriálu:

Christovová, Lucie – Ostřanský, Bronislav: Deset procházek mezi minarety. In web Akademický bulletin (Abicko), 7. 6. 2012 (tiskové prohlášení). – Cit.: Český rozhlas Leonardo ve spolupráci s odborníkem na problematiku klasického islámu a kultury islámských zemí, autorem či spoluautorem řady publikací o islámu, súfizmu nebo středověké muslimské společnosti Bronislavem Ostřanským z Orientálního ústavu Akademie věd ČR, připravil nový popularizační rozhlasový seriál o islámu – Deset procházek mezi minarety. Vysílat jej bude v rámci pořadu Sedmý světadíl od 4. července do 5. září 2012.

Počátek nového tisíciletí přinesl dosud nepoznané krize a problémy. Události 11. září 2001 vytvořily jeden z největších paradoxů neklidné současnosti: Islám, který sám sebe pokládá za náboženství míru, je v mysli velké části nemuslimů spojován s násilím a chaosem. Vedle ponurých vyhlídek na střet civilizací, sázejících na vyostřování napětí a konfrontaci, však ještě mnozí neztratili naději v dialog a snahu o porozumění. Ať již však budeme islám považovat za nepřítele, nebo partnera k dialogu, případně zdroj k obohacení, měli bychom dát muslimům šanci a seznámit se s tím, v co skutečně věří, jaké zásady spoluutvářejí jejich život a v jakém světě vlastně žijí. K tomu by chtěl svým dílem příspět i Český rozhlas.

Horké letní dny si totiž letos může poznánímilovný posluchač zpříjemnit poslechem populárně naučného seriálu stanice Leonardo, který se věnuje médii tak často skloňovanému islámu. Cyklus Deset procházek mezi minarety se zcela záměrně soustředí právě na mediálně nejfrekventovanější, zároveň však nejčastěji nepochopené tematické okruhy, kupříkladu džihád, fundamentalismus, pojmy islámského práva nebo žena v islámu. Vedle nich se posluchač bude moci seznámit s celou řadou zásadních pojmů a reálií ze „světa islámu“, jako jsou kupříkladu šarí´a, Korán, sunna aj. Výklad představuje základy islámu, nepředpokládá tudíž žádné předchozí znalosti a je určen nejširší veřejnosti. Poslední díl cyklu se věnuje islamofobii a pokouší se odpovědět na palčivou otázku, kterou si dnes klade mnoho muslimů i nemuslimů, a to, proč islám v posledních letech vyvolává tolik emocí, často nenávistných.

Seriál připravila Lucie Christovová, redaktorka ČRo Leonardo, mj. autorka magazínu o světě a jeho rozmanitosti Sedmý světadíl, ve spolupráci s Bronislavem Ostřanským, arabistou a islamologem z Orientálního ústavu AV ČR, autorem či spoluautorem řady knih o islámu, súfismu nebo středověké muslimské společnosti. Snahou autorů nebylo islám ospravedlňovat, ani na něj útočit – oba řečené přístupy se tak často sváří nejen v médiích, různých diskusích a zejména na internetu, že by to bylo jen oním „nošením dříví do lesa“.

Jak se autorům jejich snaha zaujmout, obohatit a přitom zůstat věcný a nezaujatý, čili onen pomyslný „tanec mezi vejci“, podařil, to budou moci zájemci posoudit na populárně naučné stanici Českého rozhlasu Leonardo v rámci pořadu Sedmý světadíl od 4. července do 5. září. (Sedmý světadíl ČRo Leonardo vysílá v premiéře vždy ve středu od 9.00, reprízy ve st 18.00, čt 15.00, pá 13.00, ne 12.00, po 1.00 a út 5.00). Texty úvodních výkladů budou dostupné rovněž na http://www.rozhlas.cz/leonardo a celý pořad lze vyslechnout i z rozhlasového archivu Sedmého světadílu na adrese http://hledani.rozhlas.cz/iradio/?p_po=2627 .

Zdroj: Český rozhlas Leonardo | Panáček v říši mluveného slova

Ukrajina v souvislostech

PLAY ► (Český rozhlas Plus)

Běloruský model. Celý region včetně Ukrajiny ohrožen „lukašenkizací“ Mezinárodní internetový list Huffington Post uveřejnil článek Natalie Radzinové s varovným názvem Diktatura vždycky znamená válku. Hned v úvodu čteme, že ruská vojenská agrese znamenala pro Západ opravdový otřes.

Kulturní válka v Rusku dnes připomíná rok 1933  „Už jsem to někdy viděl, ale nebylo to v mém životě. Před očima se mi rozprostřely žloutnoucí výstřižky z novin, které vyšly na přelomu 20. a 30. let 20. století. Viděl jsem to také v dopisech, básních, příbězích, divadelních hrách a pamětech lidí, kteří prožili noční můru o zhroucené kultuře, jejíž trosky padají a ničí všechno a všechny kolem sebe. A teď to vidím znovu v současných novinách i na internetu a slyším i vidím to v rozhlase a televizi.“

Kulturní válka v Rusku dnes připomíná rok 1933 „Už jsem to někdy viděl, ale nebylo to v mém životě. Před očima se mi rozprostřely žloutnoucí výstřižky z novin, které vyšly na přelomu 20. a 30. let 20. století. Viděl jsem to také v dopisech, básních, příbězích, divadelních hrách a pamětech lidí, kteří prožili noční můru o zhroucené kultuře, jejíž trosky padají a ničí všechno a všechny kolem sebe. A teď to vidím znovu v současných novinách i na internetu a slyším i vidím to v rozhlase a televizi.“

Vídeň vystavuje protestní umění, které se představilo na kyjevském Majdanu | V rohu místnosti hoří pneumatiky a ze stropu visí plynové masky a policejní obušky. Ve vídeňském muzeu Künstlerhaus je k vidění umění kyjevského Majdanu. Výstava, o níž referuje korejský deník Korea Herald, se jmenuje Jsem kapka v oceánu podle hesla lidí, kteří v ukrajinské metropoli demonstrovali svůj postoj na Náměstí nezávislosti.

Vídeň vystavuje protestní umění, které se představilo na kyjevském Majdanu V rohu místnosti hoří pneumatiky a ze stropu visí plynové masky a policejní obušky. Ve vídeňském muzeu Künstlerhaus je k vidění umění kyjevského Majdanu. Výstava, o níž referuje korejský deník Korea Herald, se jmenuje Jsem kapka v oceánu podle hesla lidí, kteří v ukrajinské metropoli demonstrovali svůj postoj na Náměstí nezávislosti.

Anektuje Putin také Podněstří a Oděsu? Bude dalším krokem Vladimira Putina zabrání Oděsy? Zdá se, že si ruský prezident vybírá své příští cíle – nejprve malý odštěpenecký státeček Podněstří v Moldavsku a pak ukrajinský přístav Oděsu, píše americký server Daily Beast.

011_Obama & Putin

Ukrajina testuje americko-ruské vztahy Mimořádně kritická slova ruského ministra zahraničí Lavrova zazněla na adresu Washingtonu. Jde o jen o diplomatickou přestřelku, či o další temnou kapitolu v koexistenci obou států? Jak se jejich vztahy vyvíjely a kam směřují?

Postříbřený Putin Připojení Krymu k Rusku má zvěčnit pamětní medaile. Stříbrných, na povrchu pozlacených medailí bude podle ruských médií vyrobeno jen 25 kusů. Cena dosud nebyla oznámena. Každá medaile bude veliká jako dlaň a těžká celý kilogram. Na přední straně bude Putinův portrét, na zadní straně symbolická mapa Krymského poloostrova.

012_Ukraine

Libor Dvořák: Situace na východní Ukrajině je stále napjatá Každá rada drahá, praví staré české úsloví, které současnou situaci kyjevské prozatímní státní moci vystihuje zřejmě nejlépe. Úřadující prezident Turčynov a úřadující premiér Jaceňjuk jsou si velmi dobře vědomi, že hnízda proruského odporu na východní Ukrajině je třeba pacifikovat, ale zároveň jako by nevěděli, jak přesně to udělat.

013_Ukraine

Alexander Tolčinský: Jak si stojí „ukrajinské“ síly? Bojuje se ve Slavjansku. Ukrajinská armáda postupuje proti proruským povstalcům, kteří jsou označováni za teroristy. Situace je nepřehledná. Zhruba toto se dozvíte ze zpráv na východní Ukrajině. Místní noviny ale zároveň připouštějí vzpouru v Dněpropetrovské vojenské jednotce. Ta měla být nasazena v bojích proti proruským separatistům v Doněcké oblasti. Šlo o záložníky ukrajinské armády. Těm se ale do bojů nechtělo. Jak je to vlastně s bojeschopností ukrajinských sil?

014_Lenin

Alexandr Mitrofanov: Leninovi dědici Vladimir Iljič Uljanov, partajní krycí jméno Lenin, před devadesáti lety umřel a v hmotné podobě neexistuje. To by ani přes kouzla balzamovačů nešlo. Uprostřed Moskvy leží umělé stvoření, v němž z původního těla nezbylo nic. Ruští komunisté a komunisté celého světa ho dodnes uctívají. Ti ruští spolu se Stalinem. Ostatní občas separátně. To jsou jejich stranické hrátky. S výjimkou Kuby a Severní Koreji komunistický režim v jeho dřívější podobě nikde nevládne. A detail, že ruský premiér Dmitrij Medvěděv předevčírem, kdy bylo výročí Leninova narození, poblahopřál k tomuto datu ruským komunistickým poslancům, by sám o sobě mnoho znamenat neměl.