Magnetorecepce u zvířat

Mnoho organizmů používá magnetické pole Země pro svou orientaci. Některé bakterie jsou schopny syntetizovat magnetit a pasivně se natáčet do směru magnetického pole. U řady bezobratlých (např. u hmyzu, měkkýšů nebo korýšů) a u zástupců všech velkých skupin obratlovců byla demonstrována schopnost aktivně se orientovat magnetickým kompasovým smyslem. V poslední době navíc získáváme čím dál více důkazů o existenci „mapového smyslu“, tedy o jakési přírodou vynalezené GPS navigaci. Jakými mechanizmy magnetické pole Země živočichové vnímají? Jakým způsobem magnetickou informaci využívají? Co o magnetorecepci víme, co nevíme a jak se dozvědět více?

V rámci projektu SCIENCE CAFÉ CZECH REPUBLIC proběhla 14. dubna 2009 přednáška na toto téma:

A právě dnes přišla Česká televize s dalšími podrobnostmi z výzkumu orientace zvířat:

Čeští vědci jako první popsali, čím přesně zvířata vnímají magnetické pole Země

Čeští vědci objevili, jakým způsobem se zvířata orientují podle magnetického pole Země. Doposud se vědělo, že někteří živočichové mají schopnost reagovat na geomagnetické pole, nebylo ale známo díky čemu.

Vědci z Masarykovy univerzity v Brně přišli na to, že za orientaci podle magnetického pole může takzvaný protein kryptochrom v oku. Je to významný mezinárodní objev, který přesahuje do neurověd, ekologie, molekulárních věd i fyziologie, uvedla Grantová agentura ČR.

Výzkum, který agentura financovala, publikovali čeští vědci v prestižním americkém vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences USA. „Přišli jsme na to, že když vypnete kryptochrom, živočichové ztratí schopnost vnímat směrovou složku magnetického pole. To je základní předpoklad pro kompas, abychom to mohli používat při orientaci v prostoru,“ řekl vedoucí výzkumného týmu, biolog Martin Vácha z Masarykovy univerzity. Zvířata tak změnou chování dají najevo, že vnímají změny geomagnetického pole.

Vácha poznamenal, že i jiní vědci zjistili, že při vypnutí kryptochromu třeba u mušek octomilek se také ztratila magnetická citlivost. Funkční test jejich magnetické orientace ale dosud neexistoval. Orientace podle magnetického pole byla dříve dokázána u některých savců. Světový objev například učinil český vědec Hynek Burda, který zkoumal skot na pastvinách po světě. Zjistil, že sudokopytníci preferují severojižní směr, podobná orientace byla pozorována i u lišek.

Pokusy provedli brněnští vědci na rusovi a švábovi americkém. Ti byli neklidní v situaci, kdy jim v počítačem řízeném systému velkých cívek rotovali se zemským polem. „Tento test nám po více než šesti letech práce nakonec umožnil předstihnout jiné světové laboratoře, protože jsme ukázali, že onen pozoruhodný protein kryptochrom je pro detekci směru magnetického pole nezbytný,“ vysvětlil Vácha.

Šváby si vybral proto, že před lety byli i díky své velikosti základním hmyzím modelem pro neurology. Jeden šváb má dva druhy kryptochromů, první savčího typu jako u lidí a druhý jako kvasná muška.

Vácha by chtěl na výzkumu dál spolupracovat s vědci z Laboratoře molekulární chronobiologie v Českých Budějovicích a fotochemiky z Philipps Universität v německém Marburgu. Je ve spojení i se světovým expertem na magnetickou citlivost molekul, fyzikem Peterem Horem z Oxfordu. Dává biologům podněty na experimenty a oni jemu data. „Posouvají se tím hranice známého i ve fyzice,“ dodal. Z poznatků by mohla čerpat i kvantová fyzika.

Zdroje: ČTK | Česká televize | Science Café Czech Republic

 

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s