Ruský historik Zubov pro ČRo: Cena za krymské dobrodružství bude vysoká

2008619--andrei-borisovich-zubov--1-610x407p0[1]

Andrej Zubov v Národní knihovně ČR Foto: Tomáš Adamec

Připojení Krymu k Rusku posílilo totalitní tendence v zemi, upozorňuje v rozhovoru pro Český rozhlas známý ruský historik Andrej Zubov. Za kritiku zahraniční politiky vůči Ukrajině si vysloužil vyhazov z prestižní státní diplomatické školy – Moskevského institutu mezinárodních vztahů (MGIMO).

Profesor Andrej Zubov patří k předním ruským historikům, právě pod jeho vedením vznikly nejnovější dvousvazkové dějiny Ruska 19. a 20. století. Jako historik nechtěl mlčet ani k postupu Ruska na Krymu, i když si byl vědom následků.

„Když jsem 1. března zveřejnil článek pod názvem To už tady bylo o tom, že okupace Krymu velmi připomíná scelování německých zemí do jedné říše v roce 1939, uvědomoval jsem si, že experimentuji sám se sebou. Přece jen jsem vyrostl v Sovětském svazu, v totalitním státě,“ vysvětluje.

Profesor Zubov chtěl podle svých slov zjistit, jak bude dnešní demokratické, nesovětské a nekomunistické Rusko reagovat na prohlášení, které je v příkrém rozporu s oficiální linií zahraniční politiky režimu prezidenta Putina.

„Tento experiment všechno odhalil. Za tři týdny mě z Ústavu mezinárodních vztahů propustili. Je jasné, že jde o návrat metod a forem totalitního státu. Mohli mě ignorovat, ale oni mě i média začali trestat. To svědčí o tom, že u nás existuje zjevná tendence k totalitnímu systému,“ upozorňuje profesor Zubov.

Vedení vysoké diplomatické školy zdůvodnilo výpověď nemorálním chováním. „Vysvětlili to otevřeně na stránkách MGIMO. Nemorální chování je obyčejně například opilost v práci nebo obtěžování dívek. Oni ale čestně uvedli, v čem spatřují nemravnost – v tom, že jsem si na resortní univerzitě ministerstva zahraničí dovolil tvrdě kritizovat zahraniční vládní politiku. To je podle nich nemravný skutek,“ říká historik.

Za profesora Zubova se postavila část kolegů. „Je jasné, že postup školy odporuje principům akademické svobody. Mnozí kolegové mě ústně i písemně podpořili. Kolegyně z katedry Ella Kolesniková dala výpověď, aby tím protestovala proti mému propuštění z politických důvodů,“ připomíná.

‚Pozoroval jsem prvky nacionalistické psychózy‘

Na svém rozhodnutí veřejně vystoupit proti anexi Krymu by přesto Andrej Zubov nic neměnil: „Vycházel jsem z toho, že jako historik a jako člověk, který zná precedenty, musím upozornit ne vládu, ale náš národ, že tato cesta vede nebo může vést ke katastrofě. Proto jsem uvedl jako příklad sjednocování německy mluvících zemí, anšlus Rakouska a připojení Sudet nebo části Litvy.“

„Chtěl jsem varovat, protože ruský národ v zásadě tyto činy přivítal, Putinova popularita vzrostla. Dokonce jsem pozoroval určité prvky nacionalistické psychózy. To mi připomínalo Německo, kde byla drtivá většina Němců z anšlusu Rakouska nadšená. 13. března 1938 Hitler jel v otevřeném autě z Berlína do Vídně, to je 700 kilometrů. Jel osm hodin za potlesku nadšených davů. A když vjel na hlavní vídeňské náměstí, řev davu byl tak silný, že vystrašil vídeňské holuby, kteří se rozbíjeli o stěny a střechy domů a mrtví padali k zemi,“ pokračuje profesor Zubov.

Ruské politiky toto přirovnání vyděsilo podobně jako vídeňské holuby a šéf ruských nacionalistů Vladimír Žirinovský v parlamentu vyzval ministra zahraničí, aby svého podřízeného, tedy profesora Zubova, okamžitě vyhodil.

„Rusko samozřejmě není nacistickým státem, ale Německo skončilo, jak skončilo, ne kvůli tomu, že bylo nacistickým státem, ale protože se dalo na cestu připojení cizích území. Němci si tím léčili velmi pochroumané sebevědomí a toužili po revanši. Rasová ideologie byla jen doplňujícím momentem, mohla, ale nemusela být. Mussolini například neměl rasovou ideologii a nemá ji ani Rusko, ale idea zraněné nacionální sebelásky tu je, nazývám to výmarským nebo bělověžským syndromem. A právě na něm staví prezident Putin,“ zdůrazňuje historik.

Moskva podle něj pošlapala mezinárodní dohody, které garantovaly Ukrajině nedotknutelnost hranic, a teď hrozí, že se rozpadne celý poválečný systém dohod v Evropě.

„Dlouhá leta Rusové cítili, že žijí v slabé a závislé zemi, a zřejmě tím trpěli. Teď jim Putin řekl, že Rusko je opět silné, že může plivnout na všechny mezinárodní dohody a připojit cizí území. Lidé zatím nepochopili cenu, kterou za to zaplatí,“ uzavírá Andrej Zubov.

Autor:  Martin Dorazín

Zdroj: Český rozhlas

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Svět se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s