Ruský historik Zubov pro ČRo: Cena za krymské dobrodružství bude vysoká

2008619--andrei-borisovich-zubov--1-610x407p0[1]

Andrej Zubov v Národní knihovně ČR Foto: Tomáš Adamec

Připojení Krymu k Rusku posílilo totalitní tendence v zemi, upozorňuje v rozhovoru pro Český rozhlas známý ruský historik Andrej Zubov. Za kritiku zahraniční politiky vůči Ukrajině si vysloužil vyhazov z prestižní státní diplomatické školy – Moskevského institutu mezinárodních vztahů (MGIMO). Celý příspěvek

Maniodepresivní kmenové buňky

Autor: Jan Zikmund

Nervové buňky vypěstované z kůže maniodepresivních pacientů mohou pomoci odhalit příčiny této těžko uchopitelné psychiatrické poruchy.

Diagnóza

Bipolární afektivní porucha (nebo též dříve maniodepresivní psychóza) postihuje přibližně dva lidi ze sta a navenek se projevuje střídáním depresivních stavů se stavy zvýšené aktivity a nabuzenosti. Lidé s touto diagnózou žijí jako na houpačce – buďto paralyzovaní depresí nebo hyperaktivní a iracionální v manické fázi. Život nic moc, a to jak pro pacienty samotné, tak pro jejich okolí. Své si určitě užila i Stella Zázvorková, když žila s Milošem Kopeckým, asi nejznámějším českým maniodepresivním pacientem.

Stanovit správnou diagnózu v tomto případě může trvat měsíce i roky a ještě déle může trvat, než se metodou pokusu a omylu dojde i ke správné kombinaci medikamentů, které pacientovi umožní žít jakž takž vyrovnaný život. Nezbytná je i psychoterapie, která pacitenta naučí rozpoznat nastupující fázi a adekvátně na ni reagovat.

Paleta léků, ze kterých lze namíchat ten nejvhodnější koktejl, je celkem široká, přičemž ty základní pracují s ionty lithia, které jsou schopné při nervové komunikaci tlumit signální cesty vápníku.

Německý psycholog Emil Kraeplin byl první, kdo začal rozlišovat mezi manio depresivní poruchou a schizofrenií (demencí praecox). (Foto: Schulz, Carl, 1831-1884), Wikipedia)

Výzkum

Třebaže je bipolární porucha do značné míry dědičná, doposud se nepodařilo její vyníky v naší genetické výbavě vypátrat. Má se za to, že jde o souhru vícero různých genetických mutací doprovázených vlivy z okolního prostředí, které u pacientů přibližně kolem dvacátého roku věku začnou vyvolávat známé příznaky.

Pátrání po příčinách poruchy není jednoduché. Výzkum lze provádět pouze na již diagnostikovaných pacientech. Ti ale nebývají přiliš nakloněni dárcovství živé mozkové tkáně, která by umožnila zjistit, co se jim v hlavách vlastně děje. Není k dispozici ani zvířecí model, protože tato diagnóza není nijak geneticky ani somaticky specifická.

Chytře na to šel tým vedený Sue O’Shea z University of Michigan in Ann Arbor. Z kožních buněk diagnostikovaných pacientů vytvořili indukované pluripotentní kmenové buňky (iPSC), které následně přiměli k vytvoření nervové tkáně.

Nedávno publikovaná studie pracovala se vzorky 22 diagnostikovaných pacientů a 10 zdravých dobrovolníků. Cílem pokusu bylo identifikovat rozdíly v expresi genů v různých fázích kultivace vzorků a vlastně tak dokumentovat embryonální vývoj zdravého a nemocného mozku.

O’Shea byla překvapena zjištěním, že neurony bipolárných pacientů rostly prokazatelně jinak, než neurony z kontrolní skupiny. „Maniodepresivní“ neurony při svém růstu mimo jiné aktivovaly více genů spojených se signalizačními kanály vápníku. Ovlivňování této mezibuněčné komunikace může narušit zdravou mozkovou aktivitu a již dříve bylo prokázáno, že právě zde může ležet jedna z příčin vzniku chorob jako je bipolární porucha.

Zhruba po dvanáctém týdnu kultivace začaly neurony spontánně „komunikovat“, takže bylo možné ověřit vliv již zmiňovaných iontů lithia. Ukázalo se, že ošetření „bipolárního“ vzorku lithiem má daleko větší tlumící účinek, než ošetření kontrolního vzorku a navrací tak komunikaci do normálních hodnot.

K. Sue O’Shea, ředitelka Centra pro výzkum kmenových buněk University of Michigan

Správná buňka, špatné místo

Výzkum též odhalil geny ovlivňující nervovou aktivitu, které dosud nebyly spojovány s bipolární poruchou. Některé z těchto genů poslaly nervovou buňku do míst v mozku, kde by správně neměla být. Buňka dejme tomu šedé kůry mozkové by se pak měla chovat jako buňka úplně jiné části mozku.

Tato genetická vodítka mohou pomoci odhalit, proč jsou někteří lidé náchylní k rozvoji této diagnózy a jiní ne. Spouštěcí mechanizmus nicméně odhalen nebyl.

Závěrem

Tento způsob zkoumání nervových chorob lze aplikovat nejen na bipolární poruchu, ale vlastně na všechny syndromy, kde se očekává vliv dědičnosti. Od schizofrenie až po Alzheimera.

Teoreticky je možné na kultivovaných vzorcích nalézt i vhodné kandidáty na medikaci pro konkrétní pacienty. I čtyři měsíce čekání na výsledky mohou být lepší než dva roky tápání. Nakonec jde ale o peníze jako vždy až na prvním místě, takže my obyčejní smrtelníci se můžeme opět pouze zasnít…

…Třeba někdo v budoucnu dá dohromady genetické markery a kombinace léků, takže by stačil profil vybraných genů a nemuselo by se čekat vůbec.

Zdroje:
http://www.nature.com/tp/journal/v4/n3/full/tp201412a.html
http://www.helpguide.org/mental/bipolar_disorder_diagnosis_treatment.htm
http://en.wikipedia.org/wiki/Treatment_of_bipolar_disorder

Aidan O’Rourke

Aidan O’Rourke_2Hotline is a new work commissioned as part of the cultural Olympiad coinciding with the games staged in the UK in 2012. Echoing the themes of nations coming together, it’s inspired by TAT1, the Transatlantic phone cable that became operational between Aidan O’Rourke’s native Oban and Newfoundland in 1956. It famously carried the hotline between the Kremlin and the White House, so hence the title. Aidan is of course better known for his contributions to the groundbreaking Lau and more recently Kan, although was a founding member of Blazin’ Fiddles too.
With all music composed by Aidan, the band for these sessions is Phil Bancroft on tenor sax, Paul Harrison on keys, Catriona McKay on Scottish… Celý příspěvek

Vokabulář webový

je internetová aplikace, která od listopadu 2006 postupně zpřístupňuje zájemcům o dějiny českého jazyka především slovní zásobu historické češtiny. Tvůrcem a provozovatelem Vokabuláře webového je oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i. (dále ÚJČ). Vokabulář webový je autorské dílo chráněné ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, a je určen pouze k nekomerčním účelům. O technické stránce Vokabuláře webového informujeme zde.

V současné době tvoří Vokabulář webový tyto lexikální zdroje: Malý staročeský slovník (MSS), pracovní heslář k lístkové kartotéce Staročeského slovníku (HesStčS), Slovník staročeský Jana Gebauera (GbSlov), Staročeský slovník, sešit 1–26 (StčS), Slovníček staré češtiny Františka Šimka (ŠimekSlov), Index Slovníku staročeských osobních jmen Jana Svobody (IndexSvob), Elektronický slovník staré češtiny (ESSČ) a digitalizovaná lístková kartotéka Jana Gebauera. ESSČ je dílo právě vznikající, které bude do Vokabuláře webového zapojováno postupně a bez prodlev, vždy po dokončení hesel počínajících určitým písmenem. Ostatní zdroje tvoří dokončená díla, a mohou tedy být představena celistvě.

Elektronický slovník staré češtiny, Staročeský slovník i heslář ke kartotéce Staročeského slovníku jsou díla vzniklá (či vznikající) na půdě oddělení vývoje jazyka ÚJČ; na vzniku Indexu staročeských osobních jmen Jana Svobody se podíleli pracovníci ÚJČ PhDr. Libuše Olivová-Nezbedová, CSc., a doc. PhDr. & RNDr. Karel Oliva, Dr. Za možnost zapojit do webového hnízda elektronickou verzi Malého staročeského slovníku děkujeme autorům či nositelům autorských práv k tomuto dílu, jmenovitě prof. PhDr. Karlu Kučerovi, CSc., doc. PhDr. Heleně Běličové, DrSc. a prof. PhDr. Karlu Kamišovi, CSc., kteří našemu záměru laskavě vyšli vstříc. Za souhlas uveřejnit rovněž dodatek k Malému staročeskému slovníku, tj. stať Václava Křístka o staročeských pravopisných systémech, děkujeme nositelce autorských práv k uvedené práci PhDr. Marii Bělíkové. Stejně tak patří naše poděkování Středisku Teiresiás, zastoupenému PhDr. Petrem Peňázem, které nám poskytlo Malý staročeský slovník v elektronické formě.

Ve Vokabuláři dále zpřístupňujeme slovníky, které především z časových důvodů nebylo zatím možné zapojit do jednotného vyhledávání. Jedná se o Česko-německý slovnář Jana Václava Pohla, jehož elektronickou edici vytvořil se svými kolegy prof. Tilman Berger z univerzity v Tubinkách; dalším nezapojenými zdroji jsou Dodavky ke slovníku Josefa Jungmanna od F. L. Čelakovského; Slovář český, to jest slova některá česká jak od Latinářův, tak i od Němcův vypůjčená, zase napravená a v vlastní českou řeč obrácená k užívání milovníkův české řeči Jana Františka Josefa Ryvoly a Deutsch-böhmisches Wörterbuch Josefa Dobrovského, Thesaurus Linguae Bohemicae Václava Jana Rosy a další slovníky.

Úkolem Vokabuláře webového je poskytnout zájemcům o historickou češtinu především informace o její slovní zásobě, k čemuž slouží zejména stránky Vyhledávání a Listování. O způsobech, jakými lze na stránce Vyhledávání formulovat dotaz k hledání ve slovníkových zdrojích, najde uživatel poučení v nápovědě Jak hledat. Nápověda k tzv. listování, tj. procházení slovníkových zdrojů „po listech“, je umístěna pod tlačítkem Jak listovat. Modul listování pro Vokabulář webový vytvořil RNDr. Petr Jäger.

Informace získané vyhledáváním/listováním se liší v závislosti na zdroji, z něhož jsou čerpány – slovníky poskytnou heslovou stať, heslář ke kartotéce Staročeského slovníku pochopitelně pouze samotný výraz bez dalšího lexikografického zpracování. Získané údaje lze pohodlně archivovat v tiskové verzi. – Gebauerova lístková kartotéka a slovníky nezapojené do jednotného vyhledávání jsou přístupné z nabídky Zdroje a vyhledává se v nich samostatně.

Na stránky Vokabuláře webového jsme umístili rovněž dva zdroje, z nichž zájemce získá informace nad rámec jednotlivých lexikálních jednotek. Staročeská textová banka obsahuje texty staročeských literárních památek a zároveň může do určité míry nahradit dokladovou část u těch staročeských lexikografických zdrojů, které ji neobsahují. V edičním modulu jsou staročeské literární texty prezentovány společně se základním komentářem k textu. Ediční modul vznikl ve spolupráci s ostravskými programátory Davidem Beinhauerem a Lukášem Kubisem.

Poučení o historické češtině najde uživatel také v modulu digitalizovaných mluvnic a obdobných příruček z 16. až 19. století. Modul slouží k nejen k studiu dobového stavu a proměn českého jazykového systému, ale též k bádání o vývoji českého mluvnictví. Na přípravě modulu digitalizovaných mluvnic se podílel programátor Lukáš Kubis.

Snažíme se, aby se uživatelům s Vokabulářem webovým dobře pracovalo a aby jeho prostřednictvím získávali informace rychle a spolehlivě. Ačkoliv usilujeme o bezproblémový chod, jsme si vědomi toho, že zvláště v počátcích se zřejmě nevyhneme nedostatkům a obtížím, které se mohou vyskytnout např. při zobrazování některých staročeských hlásek (např. palatalizovaných). Budeme rádi, když nás uživatelé budou informovat formou připomínek nejen o své zkušenosti s fungováním Vokabuláře webového, ale také o chybějících či nesprávných údajích a informacích atp. u jednotlivých hesel pomocí tlačítka Připomínky.

V budoucnosti zamýšlíme doplňovat Vokabulář webový dalšími zdroji. Kromě novodobých slovníků historické češtiny bychom rádi zpřístupnili i slovníky dobové, nezříkáme se ani možnosti zapojit do webového hnízda slovníky současného českého jazyka. Časový harmonogram „naplňování“ Vokabuláře webového záměrně neuvádíme – rozvoj bude postupný, závislý na mnohých okolnostech. Pevně však doufáme, že výsledek povede k obecné spokojenosti.

Přístup ke stránkám Vokabuláře webového je bezplatný. Pokud budete užívat informace získané z Vokabuláře webového ve svých publikacích, citujte jej podle návodu.

V letech 2005–2011 byla tvorba Vokabuláře webového podporována též projektem MŠMT ČR LC 546 „Výzkumné centrum vývoje staré a střední češtiny (od praslovanských kořenů po současný stav)“.

Alena M. Černá, Boris Lehečka

Zdroj: http://vokabular.ujc.cas.cz/default.aspx#null

Historie tetování pohledem etnologa

Science Café_B&W_400xXXXScience Café Praha

Science Café Czech Republic je cyklus neformálních debat s úspěšnými českými vědci. Diskusní večery představují vědce a zajímavé výzkumy z různých oblastí lidského bádání. Každý večer tvoří prezentace hostů a debata, v níž se návštěvníci mohou zeptat na cokoliv, co je zajímá. Science Café se koná v Praze 1x měsíčně v kavárně Potrvá. Pořadatelem Science Café v Praze je občanské sdružení Otevíráme. Ve spolupráci s partnery se Science Café konají i v dalších městech ČR.

Historie tetování pohledem etnologa

Hostem březnového Science Café bude etnolog PhDr. et Mgr. Martin Rychlík, PhD. Kdy si první člověk vpravil pod kůži barvící pigment? Jistotu nebudeme mít nikdy, ale každopádně již víme, že tetování provází lidstvo nejméně po dobu 5 300 let. Nejstarším jistým důkazem je mumie alpského Ötziho, který má na těle řadu modravých čárek; dost možná nikoliv z krášlicích, ale z léčivých či magických důvodů.

Etnolog PhDr. et Mgr. Martin Rychlík, PhD.

Přijďte se dozvědět více o etnologickém pohledu na tetování v historii lidstva. Jeden z návštěvníků získá knihu Dějiny čistoty a osobní hygieny z našeho partnerského Nakladatelství Academia. V kavárně bude k dispozici také časopis Vesmír – pro návštěvníky Science Café zdarma. V úterý 11. března 2014 od 19:00 hod., Kavárna Potrvá (Srbská 2, Praha 6, nedaleko Hradčanské), vstupné dobrovolné. Doporučujeme včasný příchod, rezervace nezajišťujeme. Informace pro média: Hana Valentová, hanka@sciencecafe.cz

SlidesLiveSledujte záznamy uplynulých Science Café na SlidesLive.com a SoundCloud.com.

Výzvy současné medievistiky

SlidesLive

Mgr. Robert Novotný, Ph.D. z Ústavu medievistických studií AV ČR, vezme návštěvníky na cestu do středověku a zpět a při tom probere výzvy současné medievistiky.

Science Café_B&W_400xXXXScience Café Czech Republic je cyklus neformálních debat s úspěšnými českými vědci. Diskusní večery představují vědce a zajímavé výzkumy z různých oblastí lidského bádání. Každý večer tvoří prezentace hostů a debata, v níž se návštěvníci mohou zeptat na cokoliv, co je zajímá. Science Café se koná v Praze 1x měsíčně v kavárně Potrvá. Pořadatelem Science Café v Praze je občanské sdružení Otevíráme. Ve spolupráci s partnery se Science Café konají i v dalších městech ČR.

Medievistika

Science Café | Mgr. Robert Novotný, Ph.D. | Výzvy současné medievistiky