Osobnosti české vědy

◄↕►

iradio.rozhlas.cz

iradio.rozhlas.cz
FRANTIŠEK KOUKOLÍK

MUDr. František Koukolík, DrSc., FCMA

(* 22. listopadu 1941, Praha)

je český neuropatolog, spisovatel a publicista věnující se zejména popularizaci svého oboru, se značným přesahem do společenských otázek a propagace kritického myšlení a vědeckého přístupu. (Wiki cz)

František Koukolík v pořadech VSTUPTE! ČRo Leonardo (archiv)

Jak funguje lidský mozek? Kolik o něm víme? A co ještě potřebujeme zjistit? Dokážeme ho vůbec naplno využít? Naučíme se to někdy? A co přesně si máme představit pod vzpourou deprivantů? Odpovídal neuropatolog František Koukolík v Hyde Parku Civilizace.

doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc.

doc. MUDr. PETRA TESAŘOVÁ, CSc.

ONKOLOGIE BY MĚLA BÝT KONCIPOVÁNA Z POHLEDU PACIENTA

„Možná nemůžu jezdit v takovém autě jako moji kolegové ze Západu, nemohu si dovolit oblékat stejné modely, ale můžu dělat stejně dobrou práci jako oni. A to považuji za fantastické,“ říká doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc.

Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze absolvovala v roce 1985. Po atestaci z interního lékařství se věnovala klinické onkologii (atestace 1994) a hematologii (atestace 1998). V současné době pracuje na Onkologické klinice 1. LF UK a VFN. Její hlavní oblastí zájmu je karcinom prsu a jeho možnosti léčby, především s ohledem na mladé nemocné. V této oblasti publikovala přes 80 odborných sdělení, přednáší na tuzemských i zahraničních kongresech, věnuje se výuce mediků i postgraduálních studentů.

iradio.rozhlas.cz

Petra Tesařová
ve vysílání Českého rozhlasu
iradio.rozhlas.cz

Významně se angažuje i v edukačních projektech týkajících se onkologické problematiky, vztahu lékaře a pacienta a přípravy vzdělávacích programů pro pacienty i zdravotnický personál. V současné době je předsedkyní „Projektu 35“ a jednou ze zakladatelek o. p. s. Dialog Jessenius. Je členkou České onkologické společnosti ČLS JEP, České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP a Evropské onkologické společnosti. Je vdaná, její manžel profesor Vladimír Tesař je významný nefrolog. Mají spolu tři děti – Kristýnu, Adama a Žofii.

Působí na Onkologické klinice 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Kromě péče o pacienty a výuky mediků se výrazně angažuje v oblasti preventivních aktivit a programů zaměřených na kvalitní edukaci onkologicky nemocných a jejich příbuzných. Je jednou z výrazných osobností medicíny, která se věnuje i osvětové činnosti.

Miroslav Bárta

Miroslav Bárta

vystudoval egyptologii a pravěkou a raně středověkou archeologii na Univerzitě Karlově v Praze. Po studiu egyptologie v Hamburku v r. 1997 obhájil doktorát, v r. 2002 se habilitoval pro obor egyptologie, v r. 2009 jmenován profesorem pro obor egyptologie. Mezi hlavní oblasti jeho vědeckého zájmu patří archeologie a historie 3. a 2. tis. př. Kr. Intenzivně se zabývá vztahem člověka a krajiny ve starověku, vývojem a kolapsem komplexních společností, koordinuje interdisciplinární výzkumy Českého egyptologického ústavu a zabývá se též archeologickým a kulturně-historickým pozadím Starého Zákona.

iradio.rozhlas.cz

Miroslav Bárta
ve vysílání Českého Rozhlasu
iradio.rozhlas.cz

Od r. 2009 začal s výzkumy i v Súdánu. Kromě archeologické činnosti v Egyptě (od r. 1991) vedl první detailní satelitní mapování pyramidových polí provedené v letech 2002–2003, od r. 2003 vede výzkumy v egyptské Západní poušti a od r. 2005 je zástupcem vedoucího výzkumu lokality Abúsír. Od r. 1998 přednáší na FF UK v Praze, v letech 2003–2004 působil jako profesor egyptologie na University of Pennsylvania (PA, USA).

M. Bárta je členem Mezinárodní egyptologické asociace, členem správní rady Aigyptos Foundation, Bratislava a členem redakční rady časopisu Památky Archeologické.


Záznam Science Café o kolapsech civilizací. Jaké jsou příčiny kolapsů civilizací? Je možné kolapsu předejít? Existuje dnes univerzální civilizace? Hroz nám módní „střet civilizací“? Hosté: MIROSLAV BÁRTA, Český egyptologický ústav, PETR POKORNÝ, Archeologický ústav AV ČR

P.S. A jak může dopadnout naše civilizace? Miroslav Bárta rozhovoru pro VTM Science říká: „Například staroegyptský stát před svým kolapsem ve třetím tisíciletí před Kristem v mnohém připomínal problémy, s nimiž se potýkáme nyní.“

Záznam Science Café o výzkumu českých egyptologů. Našimi hosty byli: Miroslav Bárta, Český egyptologický ústav

Kolaps jako krásný začátek… „Kolaps jako symbol přerodu stál u zrodu i zániku staroegyptské civilizace. Ta vznikla díky vysychání egyptské Západní pouště a neolitická mysl se stala duší staroegyptské civilizace. Stejně tak stavba pyramid způsobila zánik doby stavitelů pyramid. Jak to tedy bylo?

 

Martin Tomášek, Archeologický ústav Akademie věd ČR

Kolapsem nic nekončí, ale na nové začátky si někdy počkáme…

Dědictví staroegyptské civilizace nesou i další období egyptských dějin, ať jde o helenisus, dobu římskou i koptský a islámský středověk. Egyptská západní poušť a její oázy jsou ještě v době římské domovem desítek tisíc lidí. Ještě v polovině minulého století to byly pouhé stovky. Archeologie je zde na pomezí, archeologie je zde na začátku a je to archeologie, která dokáže říci něco také k současným rizikům budoucích kolapsů. Zkoumat minulost se vyplatí…

Vladimír Brůna, vedoucí Laboratoře geoinformatiky, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně

V rámci archeologických expedic v Egyptě provádíme dokumentaci výzkumu pomocí geodetických metod, tvorba map a plánů, geografický informační systém, dálkový průzkum Země, mapování pomocí GPS a správu IT. Ověřování nových metod dokumentace – 3D laserové skenování, 3D modely objektů. Součástí je i prezentace výsledků v prostředí internetu. Návštěvníkům Science Café představím metody dokumentace používané při výzkumu a také úskalí a přednosti výzkumu.

Cyril Höschl

Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

(* 12. listopadu 1949, Praha) je český psychiatr, popularizátor vědy a vysokoškolský pedagog. Po sametové revoluci byl prvním svobodně zvoleným děkanem 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1990–1997) a v období 1997–2003 pak působil ve funkci proděkana pro reformu studia a zahraniční styky téže fakulty. Od roku 1990 je ředitelem Psychiatrického centra Praha a přednostou Psychiatrické kliniky 3. LF UK v Praze. V letech 2007–2008 působil ve funkci prezidenta Asociace evropských psychiatrů, v období 2008–2009 pak v pozici prezidenta Evropské federace lékařských akademií (FEAM). V letech 2004-2011 byl předsedou České lékařské akademie.

iradio.rozhlas.cz

Cyril Höschl
ve vysílání Českého rozhlasu
iradio.rozhlas.cz

Trpí naše společnost depresí? Proč nám takzvaný vzpomínkový optimismus vylepšuje pohled do minulosti? Jaké jsou novinky v léčbě schizofrenie? A umíme přesně určit duševní problémy člověka? V Hyde Parku Civilizace odpoví ředitel Psychiatrického centra Praha a Centra neuropsychiatrických studií, zasloužilý člen britské Royal College of Psychiatrists, člen Učené společnosti České Republiky a mnoha mezinárodních i domácích odborných společností, prezident Asociace evropských psychiatrů. Profesor Cyril Höschl.

SCHIZOFRENIE JAKO PORUCHA ZPRACOVÁNÍ INFORMACÍ

Záznam Science Café o výzkumu a léčbě schizofrenie

Hosté:

Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych., Psychiatrické centrum Praha, 3. lékařská fakulta UK

MUDr. Filip Španiel, Ph.D., Psychiatrické centrum Praha

Anotace vystoupení prof. Höschla:

Podle neurovývojového modelu je skupina schizofrenních onemocnění definována jako porucha propojení důležitých okruhů v mozku („missconnection syndrome“). Zdá se, že primární poruchou u schizofrenie je skutečně porucha kognitivních funkcí (včetně tzv. kognitivní dysmetrie), zatímco prominentní příznaky jako bludy a halucinace jsou až důsledkem tohoto postižení. Do jisté míry komplementárním a podpůrným modelem této představy je Carlssonovo schéma patofyziologie psychotických poruch, které nastiňuje možný podíl GABA-ergní, dopaminergní, glutamátergní, noradrenergní, serotonergní a cholinergní neurotransmise na rozvoji psychotické symptomatiky. Na výstupu této poruchy je pestrá paleta příznaků, která svádí k představě heterogenní povahy onemocnění (Bleulerova „Gruppe der Schizophrenien“).

Science Café_B&W_400xXXX

Zvukové záznamy přednášek SC naleznete na:
https://soundcloud.com/sciencecafe
Science Café je cyklus diskusních setkání vědců a zájemců o vědu z řad široké veřejnosti. Neformální večerní debaty se konají v příjemných prostorách kaváren. Od roku 2008 přivítalo Science Café přes 100 úspěšných českých vědců napříč mnoha obory. Science Café nyní probíhá ve více jak 10 městech v České republice.

Z toho důvodu se Centrum neuropsychiatrických studií v Praze zaměřuje na výzkum informačního zpracování jak v animálních modelech, tak v klinice (neuropsychologické testy). Při vypracování animálních modelů schizofrenie bylo naší skupinou zjištěno, že N-acetyl-L-aspartyl-L-glutamát (NAAG) je neuroaktivní látka s vlastnostmi mediátoru, který v centrálním nervovém systému zajišťuje glutamátergní synaptický mechanizmus reprezentovaný jeho interakcí s NMDA-typem glutamátového receptoru (iGluR), tak i s G-proteiny spřaženými metabotropními glutamátovými receptory (skupina II mGluR). Zvýšené koncentrace tohoto neuropeptidu byly prokázány v mozku schizofreniků a jsou dávány do souvislosti s hypofunkcí glutamátergního systému v hipokampální formaci a ve fronto-parieto-striatální oblasti mozku. Tato hypofunkce je vysvětlována na podkladě inhibice NMDA receptoru vysokými hladinami NAAG v uvedených oblastech mozku schizofrenních nemocných.

13

Server se záznamy přednášek ve videu + slides cyklu Science Café
http://slideslive.com/
CHANNEL SCIENCE CAFE

Výsledky dokládají, že submikromolární dávky NAAG (250 nmol), aplikované do postranních mozkových komor, mohou způsobit poškození až zánik některých populací neuronů, a to především v oblasti gyrus dentatus a v subiculu mladého potkana. Tento zánik neuronů byl charakterizován jednak kvantitativně a jednak na úrovni kvalitativního hodnocení elektronoptických snímků hipokampálních neuronů. Bylo prokázáno, že se jedná o nekrotický a nikoliv o apoptotický typ neuronální buněčné smrti.

V rámci Centra se vyšetřují pomocí fMR a magnetické rezonanční spektroskopie (MRS) pacienti s diagnózou schizofrenie, u kterých se sleduje vztah mezi informačním “processingem” a výkonem v neurokognitivních testech v závislosti na klinickém stavu. V našem centru byla zavedena metodika kognitivního stimulačního paradigmatu mj. pomocí testu slovní plynulosti (“Verbal fluence”) a Stroopova testu. V sympoziu budou jednotlivé oblasti studia zpracování informací u schizofrenních pacientů přiblíženy populární a pro širší veřejnost srozumitelnou formou.

Literatura:

Bubeníková-Valešová V, Horáček J, Vrajová M, Höschl C. Models of schizophrenia in humans and animals based on inhibition of NMDA receptors, Neurosci. Biobehav. Rev.2008, 32:1014-1023

Horáček J., Bubeníková-Valešová V., Kopeček M., Páleníček T., Dockery C., Mohr P., Höschl C.: Mechanism of action of atypical antipsychotic drugs and the neurobiology of schizophrenia. CNS Drugs. 20, 2006; 5:389-409

Horáček J. Kognitivní dysfunkce u schizofrenie, mechanismy farmakologického ovlivnění. Psychiatrie 2001; 5(Suppl.1): 14.

Horáček J, Kopeček M, Španiel F, Hájek T, Linhartová L, Bělohlávek O. PET u schizofrenie. Psychiatrie 2001; 5(Suppl.1): 14.

Horáček J, Španiel F. Terapie schizofrenie z pohledu neurovývojové teorie. Psychiatrie 2001; 5 (Suppl.1): 14.

Šťastný F, Tejkalová H, Benešová O. Úloha glutamátergní neurotransmise v neurovývojové hypotéze schizofrenie. Psychiatrie 2001; 5(Suppl.1): 34.

MediCafé

Co je to MediCafé
MediCafé alias lékařská vědecká kavárna jsou neobyčejná setkání laiků, mediků a všech přátel medicíny s odborníky. Neobyčejná proto, protože místem jejích střetnutí nejsou nemocnice, posluchárny, polikliniky ani učebny ale pohodlné kavárny či jiné podobné zařízení. Jenom tam si mohou všichni sednou k jednomu stolu a společně si vychutnávat svůj šálek kávy. V příjemnější neformální atmosféře se dotazy kladou samy a odpovědi hledají snáz.

Anotace vystoupení dr. Španiela: Schizofrenie, řeč a gen FOXP2

Schizofrenie je multifaktoriální onemocnění, jehož příčiny přesně neznáme. Na nemoc, která má zcela uniformní geografický výskyt, můžeme hledět i z evoluční perspektivy. Schizofrenie je z větší části pod genetickou kontrolou. Nemocní mají zřetelně nižší fertilitu, zanechávají méně potomků. Za normálních okolností by onemocnění s časem z populace vymizelo. Protože se tak neděje, je možné, že disponující geny poskytují zároveň i evoluční výhodu. Příspěvek přináší řadu argumentů podporujících teorii, že onemocnění může mít spojitost s evolucí řeči a rozvojem sociálního mozku. V této souvislosti přináší i výsledky českého výzkumného projektu, který nalézá souvislost mezi změnami v morfologii mozku nemocných a variantou genu FOXP2. Závažné změny v jinak vývojově velmi konzervativním FOXP2 se odehrály na samém počátku speciace Homo sapiens. Podle mnohých byla tato mutace podkladem pro důležitou proměnu struktury mozku, který se takto stal lidským a obdařeným darem řečové komunikace. Platí tedy nemocní se schizofrenií daň za to, že je náš mozek takovým jakým je?

Jaroslav Flegr

Prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc.

(12. března 1958, Praha) je český profesor ekologie a evoluční biologie. Je autorem teorie zamrzlé evoluce. Člen redakční rady časopisu Vesmír a Neuroendocrinology Letters.

J. Flegr: „Ve svém blogu budu nejspíš psát o čemkoli, co mne bude momentálně připadat zajímavé. Samozřejmě pouze za předpokladu, že budu mít pocit, že mám k danému předmětu co říct. Jsem biolog, profesor na Přírodovědecké Fakultě UK v Praze. Když zrovna nepřednáším nebo nezkouším studenty tak se zabývám evoluční biologií, evoluční parazitologií a evoluční psychologií a hledáním ztracených předmětů v nepořádku na svém stole. Mým hlavním koníčkem je moje práce (což je, přiznávám, pro mě i mé okolí poněkud vysilující). Rád se ploužím přírodou (Ďábličák stačí, Balkán je lepší) a fotografuji co mi vleze před objektiv. Na poli vědy i v běžném životě jsem postupně učinil řadu objevů; vzhledem ke své mizerné paměti mnohé z nich i opakovaně.“

Pozor, Toxo! Science Café 11. 9. 2012 s Jaroslavem Flegrem

Velký počet parazitů mění chování a další vlastnosti svého hostitele, čímž zvyšují pravděpodobnost svého přenosu z nakaženého na nenakaženého hostitele. Jedním z takovýchto parazitů-manipulátorů je i prvok toxoplasma, který se během svého životního cyklu potřebuje přenést z mezihostitele, třeba myši, do definitivního hostitele, kočkovité šelmy.

iradio.rozhlas.cz

Jaroslav Flegr
ve vysílání Českého rozhlasu
iradio.rozhlas.cz

Toxoplasmou je v současné době nakaženo zhruba 30 % světové populace a zhruba stejný je výskyt tohoto parazita také v České Republice. Infikované osoby mají výrazně vyšší riziko dopravní nehody, pracovního úrazu a sebevraždy. Toxoplasma ovlivňuje chování hostitele produkováním neurotransmiteru dopaminu. Zvýšená hladina dopaminu je charakteristická pro pacienty se závažným psychickým onemocněním – schizofrenií. Výsledky provedené studie potvrzují teorii, že schizofrenie u velké části pacientů vypuká právě v důsledku nákazy toxoplasmou.

Jaroslav Flegr | Jak parazit Toxoplasma řídí naše osudy

O původci nákazy, jejích projevech a výzkumu, který u nás probíhá již dvacet let, jsme diskutovali s dalším hostem cyklu setkání Science Café v úterý 11. září 2012 v 19:00 h v kavárně Potrvá s prof. RNDr. Jaroslava Flegrem, CSc. z Přírodovědecká fakulty Univerzity Karlovy.

Jiří Sádlo

RNDr. Jiří Sádlo, CSc.

Narozen 19. 12. 1958 v Praze. Vystudoval jsem geobotaniku na oddělení botaniky přírodovědecké fakulty University Karlovy (1978 – 1983). Po státnicích jsem byl přijat v Botanickém ústavu AVČR v Průhonicích. V roce 1993 jsem obhájil dizertaci (Vegetace třídy Rhamno-Prunetea v České republice). Na oddělení geobotaniky Botanického ústavu AVČR se zabývám geobotanikou, rostlinnou fytocenologií, vegetačním mapováním a historickým vývojem krajiny a vegetace. Účastnil jsem se série výzkumných expedic do většiny zemí Středního Východu (1995 – 1998) a do Severní Koreje (1990). Přednáším na Karlově Univerzitě a Jihočeské Univerzitě.

iradio.rozhlas.cz

Jiří Sádlo
ve vysílání Českého rozhlasu Leonardo
iradio.rozhlas.cz

Starší významné publikace před rokem 2004:

Sádlo J. et Bufková I. (2002): Vegetace Vltavského luhu na Šumavě a problém reliktních praluk. – Preslia, Praha, 74:67-83. X Pyšek P., Sádlo J. et Mandák b. (2002): Catalogue of alien plants the Czech Republic. – Preslia, Praha, 74:97-186. Sádlo J. et Storch D. (2000): Biologie krajiny. Biotopy České republiky. – nakl. Vesmír, Praha, 95 pp. Sádlo J. et Kolbek J. (1997): The terrestrial ruderal and segetal vegetation of North Korea: a synthesis. – Folia Geobot. Phytotax., Praha, 32:25-40. Sádlo J. (1992): Krajina jako interpretovaný text – In: Beneš J. et Brůna V. [eds.], Archeologie a krajinná archeologie, Most, p. 47-54..

Jiří Sádlo spolupracuje s časopisem Vesmír a byl několikrát hostem Českého rozhlasu Leonardo

http://zpravy.rozhlas.cz/leonardo/anonce/_zprava/rndr-jiri-sadlo–362555

http://www.rozhlas.cz/leonardo/anonce/_zprava/589168

Advertisements

One thought on “Osobnosti české vědy

  1. Pingback: doc. RNDr. František Weyda, CSc. | Josef Kačírek

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s