Opat a ďábel

Opat: „Jsi zločinec. Jsi lidská zrůda. Jsi satan v hábitu. Jsi vyvrhel, jsi psanec, jsi více – jsi sám zločin. Zločin sám. Zločin je ty. A ty jsi zločin. Jsi spřísahanec ďáblův.. Jsi prokletý. Jsi zatracený. Jsi ostuda kláštera, nestoudnost sama. Nezasloužíš si ani smrt. Ale já, já opat kláštera, tě musím odsoudit. Odsoudím tě tak, abys pochopil svou vinu a smysl svého trestu. Nezasloužíš si tady zůstat a nezasloužíš si být vyhnán na věky věkův. Zasloužíš si jediné – být zaživa zazděn. Abys měl čas k pokání. Pros potom Boha i lidi, ať ti odpustí. Když pomyslím na tvůj život, modlím se: Bože, vrať mi rozum! Víš, co jsi způsobil, mnichu? V noci se vzbouzím a v hlavě mi víří miliony hvězd. A jisker ve tmě. A sazí poletujících v oslnivém světle, až je zdusí černé prázdnoty. Vidím jen tmu propadající se do ještě černé beznaděje, kde už není nic. Sahám na kameny stěn a nevěřím, že náš klášter ještě stojí, že kdy stál, že kdy byl. Promluvíš, konečně? Máš ještě lidský hlas? Nebo už umíš jenom skřehotat jako zatracení, kteří sténají z mlhy nad močálem? Nebo vyješ jako vlkodlak? Nebo jsi němý jako bludička, plamínek v tmách a lákáš ubohé do lesních hlubin, do spárů hadů a pastí kořenů a zetlelých pařezů s rozšklebenými děrami, které vedou rovnou do pekla?“

CODEX GIGAS

Ženský hlas: Tak vidíš, opate, pěkné to bylo kázání. Moc jsem se bavil. Ta slova. O strašlivosti činu tak děsivého, až se proměnil v tvých ústech ve zločin…

Opat: Jako se můj obraz mění na hladině vody v měděné míse v přízrak a místo sebe vidím…

Ženský hlas: Mne vidíš, opate. Zahnal jsi mnicha, toho hříšníka, tedy – hříšníka – podle tebe, do jeho cely a chtěl jsi být sám, abys po svém zvyku vstoupil tak hluboko, kam za tebou jiný člověk nemůže. Alespoň si to léta letoucí myslíš. Jak jiní dřou na poli, ty do úmoru dřeš na své samotě, na své, jak říkáš – vnitřní samotě. Jsi legrační, zbavit se sám sebe! Proč spěcháš? Počkej si na smrt. Proč se ještě díváš vyděšeně do vody v měděnce? Chtěl jsi studenou vodou opláchnout vlastní ušlechtilost? Dojímáš mě, mnichu. Už dávno nejsem v tom tvém zrcadle. Otoč se, sedím tady, u tvého stolu.

Opat: Všemohoucí Bože!

Ženský hlas: Nerouhej se. A neber to jméno nadarmo, když se stejně chceš jenom zeptat, kdo jsem.

Autor textu Karel Moudrý

Opat: Chci se spíše zeptat, kdo jsem já. Jsem to ten, který tu seděl s tím pekelníkem v hábitu a teď jsem někým jiným, kdo usnul a který se nemůže zbavit přízraku ze zlého snu? Nebo přišlo samo pokušení, abych mohl poděkovat? Konečně, Bože, mám příležitost obstát, jako obstáli jiní. Nebo zklamu, i za to ti děkuji, zklamu a zradím, abych mohl vším, co teď řeknu i učiním otevřít rovnou bránu pekelnou a vstoupit tam s popelem mých předsevzetí a jen matnou vzpomínkou na tebe.

Ženský hlas: Nech toho, mnichu, nerada se nudím. Nuda škodí pleti, škoda pleti je na škodu ženské marnivosti, újma na ženské marnivosti uráží ženský rozmar a to všechno dohromady škodí ženské duši. Prostě tu sedím. Abys nebyl tak sám. Mnicha samotného nenecháš na pokoji, tomu tady kážeš, soudíš jeho činy, jeho život, jako by ti něco z toho patřilo, ale když se máš sám rozhodnout, utíkáš a škemráš – nechte mě být, chci být sám, pohroužím se do sebe, pryč, pryč všichni. Tak jsem přišel, abych ti řekla…

Opat: Tak jsem přišel, abych ti řekla?

Ženský hlas: Tak jsem přišla, abych ti řekl, není to jedno? Stejně od začátku víš, kdo jsem, i kdo nejsem, protože kdo už ví, jsem-li a jak jsem? Víš, kdo jsem? A jak?

Opat: Ďábel, jsi ďábel.

Ďábel: Nejchytřejší ze všech mnichů, stal se opatem…

Opat: Přišel jsi jsem ke mně jako pokušení samo, v těle dívky.

Ďáběl: V krásném těle krásné dívky. To musíš dodat, abys licoměrně dodal váhu tomu, jak budeš odolávat pokušení, jak statečně odoláš a vrhneš se tamhle do rohu, na kolena a budeš volat ke křížku na stěně: Vidíš, jaký jsem? Viděl jsi, jaký jsem byl hrdina, jak tě mám radši než svody tohoto, tedy tamtoho světa? A budeš se třást radostí, že jsi zase o schod blíže ke schodům nebeským a že si zasloužíš jednou zpívat věčné alelujá… nech toho, mnichu.

Opat: Odstup, satane, odejdi…

Ďábel: Odejdi, odstup… Jen se nerozplač. A neškemrej. Když opat Benedikt zjistil, že jeho převor zapřel poslední láhev oleje před prosebníkem ze vsi, nechal ji přinést a mrštil s ní na skálu pod klášterem, protože, jak řekl mnichům – každý, kdo navštíví klášter, je jako Kristus sám, kdyby navštívil klášter.

Opat: Jak se odvažuješ přirovnávat se ke Kristu pánovi?

Ďáběl: Řekla jsem snad, že jsem Kristus? Neřekl. Řekl jsem, že jsem přišla, jako host, a že klášter benediktinů má svou řeholi. Ty se celý život zmítáš v podobenstvích a v příbězích svatostí. Jednou přišla před klášter, kde byl opatem, i tvůj první představený – Benedikt, dívka. Opat vzkázal, aby mu prozradila, kdo je. Nevím, kdo jsem, řekla dívka, nevím jak se jmenuji, nevím, odkud jdu a byla jsem všude. Hřešila jsem slovem i tělem, ale vím, že jsem nevinná, nemám rodinu, ani sebe nemám, jen vím, že jsem tady, u vaší fortny. –Ať vstoupí, vzkázal Benedikt. Tak je to, opate. Vstoupila jsem. Copak se mnou nechceš strávit noc, v níž musíš odsoudit mnicha svého kláštera? Kdo je v takové chvíli tvé nejlepší svědomí než já?

Opat: Nejlepší?

Ďábel: A nejkrásnější, opate. Nezapomínej, že Bůh nestvořil ošklivou krásu. Ve své všemohoucnosti by to dokázal, kdyby chtěl. Ale měl zřejmě dost dobrých důvodů, aby nechtěl.

Opat: Nerouhej se.

Ďábel: Kdybych musel – nebo mohla – činit jen to. Ale já mohu, i když nechci. Ale co ty víš o mých trápeních? Žít v minulosti i budoucnosti a v přítomnosti vidět, jak se ty nikdy nedozvíš. Co ty už můžeš, sluho boží, vědět o ďáblovi? Natož o nás ženských, nádobách hříšných pro ty, kdo nemají dost nevinnosti? Kdepak, opate, nevyženeš mě dnes v noci, budeš chtít vynést spravedlivý rozsudek. S pomocí Boží a radou ďábla. Tak to na světě chodí, mnichu.

Další odkazy:

Codex Gigas (Wiki)

Přehrát audio Českého rozhlasu: Martin Schulz: Zemřel Karel Moudrý

Jiří Černý: To nejlepší dával Karel Moudrý ze sebe u mikrofonu

Ross Hedvicek: Docela moudrý Karel Moudrý

GO TO FOLDER

Opat a Ďábel
PART 1, 2, 3
OPEN FOLDER

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s